Internal Battle - Velké překvapení

9. května 2010 v 16:58 | Cinka |  Povídky
Další kousek mojí tvorby.

Jakmile dorazili na místo činu, rozdělili se a každý se pustil do své práce. Catherine se vydala za dcerou kapitána Kelseyho, aby jí zkusila vyslechnout. Greg se Sárou šli do kapitánova bytu. Nick a Warrick si vzali na starost automobil a Grissom zamířil za Davidem Phillipsem.
"Ahoj Davide," pozravil ho Gil.
"Ahoj. Budu se opět opakovat, ale je to stejné jako u předchozích dvou obětí. Střelná rána přímo do srdce. Víc zase až po pitvě."
"Dobře, děkuji," přikývl. Nic jiného ani nečekal. Proto jen pozvedl foťák a začal pořizovat snímky oběti. V duchu zatím přemítal nad případem a uvažoval o něčem, co by jim mohlo pomoci.
Catherine přišla k dívce, která stála nedaleko a vše pozorovala skelným pohledem. Mohlo jí být patnáct, i když v dece, do které jí zabalili paramedici, vypadala na míň.
"Ahoj, jsem Catherine Willowsová," představila se.
"Melisa," špitla dívka svoje jméno.
"Hezké jméno," řekla Cate. "Kapitán Kelsey byl tvůj táta, viď? Je mi moc líto, co se stalo."
"Víte, sotva jsem zaslechla svist kulky, už byl táta mrtvej. Bylo to hrozně rychlý. A taky jsem nikde neviděla nikoho, kdo by mohl střílet. Určitě to byl odstřelovač. Jen nechápu, proč šel po tátovi. Byl to dobrej voják a muži ho měli rádi," vysvětlovala přerývavě Melisa, zatímco jí po tvářích stékaly slzy.
"Ty toho víš asi o tátovo povolání hodně, viď?"
"Paní Willowsová, jsem dcera vojáka. Táta je jediný, koho mám. Mámu jsem nikdy nepoznala. Vyrůstala jsem na vojenských základnách a dokážu rozeznat několik druhů zbraní. Vím toho o vojácích a válkách jako leckterý voják."
"Musela jsi mít zajímavé dětství," poznamenala Cate.
Dívka pokrčila rameny. "Nestěžuji si. Ale co teď se mnou bude? Zavoláte sociálku?"
Cate se v duchu divila nad tím, jak uvažuje prakticky. "Ano, ale nejprve pojedeš k nám. Potřebujeme s tebou sepsat to, cos mi řekla. A taky to chvíli potrvá, než si pro tebe někdo přijede."
"Mohla bych si aspoň domů dojít pro Dextera? Je to můj pes."
"Myslím, že na něj už narazili moji kolegové. Doufám, že moc nekouše," pousmála se Cate.
"Dexter je vycvičenej a je moc hodnej. Ale k novým lidem se chová rezervovaně."
"Tak to abychom je šly zachránit," řekla Cate.
Melisa přikývla a obě se vydaly do bytu, kde dívka bydlela se svým otcem. Jakmile tam přišly, navzdory situaci se musely smát. Sára prohledávala byt, zatímco si Greg hrál se psem. Kriminalista klečel na kolenou a přetahoval se se psem o kus provazu. Vypadalo to hrozně komicky.
"Dextere, ty troubo, takhle se chová slušnej pes? Že se nestydíš otravovat kriminalisty," hubovala ho dívka, ale přitom se usmívala.
"Dexter? Hezký jméno," zareagoval Greg.
V tom na chodbu vykoukla z obýváku Sára. "Hele, nechtěl bys začít něco dělat? Jestli se tohle dozví Grissom, nebude nadšenej."
Greg zvedl ruce dlaněmi vzhůru na znamení, že se vzdává. "Však už jdu." Pak se ale ještě otočil k dívce a zeptal se: "Co je to za plemeno?"
"West highland white teriér," odpověděla Melisa. Když však spatřila jeho nechápavý výraz, dodala: "Westík."
Greg se usmál, že pochopil a šel radši pracovat, aby ještě víc nenaštval Sáru. Melisa mezitím sbalila pár věcí pro psa a něco málo pro sebe. Pak se vydala za Cate, která ji měla odvést na stanici.
Po několika hodinách se všichni zase sešli na ústředí. Cate byla s Melisou ve výslechové místnosti, kde je doplňoval Jim Brass. Společně znovu vyslechli dívku a snažili se získat jakoukoliv informaci, kterou by jim mohla poskytnout. Vyptávali se jí i na Noemi Parrishovou. V tom jim dívka hodně pomohla, když jim vysvětlila vztah mezi Parrishovou a jejím otcem. Prý byli dobří přátelé, a to i přes to, že každý byl jiné hodnosti a Kelsey byl de facto jejím nadřízeným. Jeremy Kelsey a Noemi Parrishová si byli blízcí a slíbili si, že kdykoliv bude jeden z nich v nesnázích, pomohou si.
"Táta za ní chtěl zajít do léčebny. Když se dozvěděl, že jí chtěli obvinit ze zabití civilisty, dost ho to vzalo. Volal jí kdykoli to bylo možné. Jenže jí nemohl pomoct, byl v Iráku a nemohl se jen tak vrátit. Vyčítal si to. A když jsme se před pár dny vrátili, musel vyřizovat spoustu věcí, takže neměl čas zajít za ní."
"Bylo to mezi nimi vážné?" zeptala se Cate.
Melisa se pochmurně usmála. "Vážné? Paní Willowsová, nejsem malé dítě. Pokud chcete vědět, jestli spolu chodili, tak říkám, že ne. Chápejte, nemohli i kdyby chtěli. Bylo by to porušení pravidel, které oba respektovali."
"Moc jsi nám pomohla," řekl Brass. "Počkáš tady chvíli, než si pro tebe přijde někdo od sociálky? Není to tu nic moc, ale na chodbě je automat na pití a jestli chceš něco k jídlu, dá se to zařídit."
"Nemám hlad, ale k pití bych si něco dala ráda," řekla Melisa. Po chvilce dodala: "Pomůžete Noemi? Nevěřím, že zabíjí ona. Potřebuje pomoct, ona není vrah."
Cate se na ní mírně pousmála. "Uděláme vše, co bude v našich silách."
Layla testovala vzorky krve, které dostala od kolegů. Většina z nich se shodovala s krví mrtvého kapitána. Ale opět našla DNA, která byla ženská. Zkusila to projet databází, jestli nenajde nějakou shodu. Když si vzala do ruky výsledky, které jí vyjely z tiskárny, zesinala. Nevěřícně se dívala na papír a její mozek odmítal přijmout to, co viděla. Nechápala to.
V tu chvíli kolem procházel Greg. Měl v úmyslu se stavit za Laylou a zeptat se jí, jak daleko se dostala s výsledky. Když vešel dovnitř, zarazil se. Vyděsila ho barva v dívčině obličeji.
"Laylo, co se stalo?"
Dívka ho ale nevnímala. Jako hypnotizovaná se pořád dívala na papír, který držela v chvějících se rukách.
Greg přistoupil blíž a znovu promluvil. "Laylo?"
Konečně si ho všimla. Pohlédla na něj prázdnýma očima. Vypadalo to, že ani neví, kdo před ní stojí. "To není možný," zašeptala.
Přistoupil k ní blíž, chytil jí za ruku a jemně stiskl, aby se vzpamatovala. Zřejmě to trošku pomohlo, její pohled byl jasnější. "Co se děje?" zeptal se znovu.
"Ten kapitán, Kelsey, má dceru?" odpověděla mu otázkou.
Greg nechápal, proč se ptá, ale přikývl na souhlas. Doufal, že mu to vysvětlí.
"To děvče má sedm shodných alel se mnou. Je to má sestra, Gregu," řekla Layla a podívala se na něj.
TO BE CONTINUED…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Wendy Wendy | 9. května 2010 v 18:28 | Reagovat

Nechci škemrat, ale upřímně doufám, že než nám zmizíš, tak tohleto dojedeš:) je to hrózně napínavý!

2 Kathy Kathy | Web | 13. května 2010 v 21:16 | Reagovat

[1]: tak s tímhle souhlasím:-)

3 Lenka Lenka | 17. května 2010 v 16:56 | Reagovat

ha tak sem se konečně dočkala.nemůžu než souhlasit s holkama.odstavec se psem je parádní a konec...prostě to prosím dopiš :) kdy vlastně odjíždíš?

4 Verča Verča | 27. května 2010 v 10:43 | Reagovat

No tak to je velmi zajímavý...čekám na pokráčko...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama